První pomoc v kostce
Alergická reakce
1. Lokální alergická reakce
dochází k reakci alergenu na konkrétním místě, projevující se bolestivým otokem, zarudnutím, svěděním trvající několik minut až hodin.
- při postižení končetin se snažíme končetinu elevovat
- místo omýt vodou a mýdlem z důvodu prevence sekundární infekce a dále obložit ledem
- užití antihistaminika lokálně ( Fenistil gel ) nebo v tabletkách
- sledovat účinek lokálního ošetření
- sledovat celkový stav postižené osoby
- při zhoršení stavu vyhledat lékařskou pomoc
2. Celková alergická reakce
odpověď organismu na kontakt s alergenem. Může se objevit nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjem, zmatenost, úzkost, rýma, dušnost, oprese na hrudi, otok dýchacích cest. Mezi nejčastější alergie patří potravinové, lékové a na hmyzí bodnutí.
- alergik u kterého se již tato reakce v minulosti objevila by u sebe měl mít autoinjektor s adrenalinem, který lze v tomto případě užít
- uložit postiženého do protišokové polohy a sledovat životní funkce
- v případě bezvědomí postupujeme podle algoritmu KPCR
- volat 155
Cukrovka
Jedná se o onemocnění vrozené/získané vzniklé nedostatečnou produkcí nebo nedostatečným využitím hormonu inzulinu produkovaným slinivkou břišní. Inzulin umožňuje krevnímu cukru – glukóze přísun energie z krve do buněk, pro které je hlavním zdrojem energie. Nejčastější poruchou zde bývá nedostatek cukru – Hypoglykémie.
Mezi příznaky hypoglykémie patří bledost, nadměrné lepkavé pocení, zmatenost, dezorientace, agresivita, spavost, kóma.
- u pacientů při vědomí je snahou co nejdříve podat jednoduché cukry ( hroznový cukr ), nebo sladký nápoj
- v případě bezvědomí neprodleně voláme 155
Cévní mozková příhoda (mrtvice)
Náhle se rozvíjející postižení určité oblasti mozku vzniklé nedostatečným cévním zásobením nebo krvácením při porušení celistvosti některé z mozkových cév, provázené akutními neurologickými příznaky.
Mezi akutní neurologické příznaky patří porucha řeči, zmatenost, neschopnost se vyjádřit, pokles koutku, pokles očního víčka, výpadek zorného pole, porucha motoriky, nekoordinovaná chůze, brnění končetin, porucha citlivosti končetin, porucha hybnosti končetin, porucha vědomí…
- FAST
- Face (obličej) – všímáme si viditelných změn v obličeji
- Arms (končetiny) – sledujeme hybnost končetin
- Speech (řeč) – vyhodnotíme slovní projev
- Time (čas) – snažíme se co nejpřesněji zjistit a zaznamenat začátek potíží (pokud lze)
- Neprodleně voláme 155!
- FAST
Dušení
Dušení je stav, kdy vdechnutí cizího tělesa způsobí částečnou nebo úplnou neprůchodnost (obstrukci) dýchacích cest. Nejčastěji vzniká při jídle a pití. Neprůchodnost dýchacích cest může bez okamžité pomoci způsobit srdeční zástavu.
- Pokud je postižený při vědomí a kašle
- jedná se o nezávažnou obstrukci, podpořte ho k usilovnému kašli ve snaze cizí těleso vykašlat, sledujeme jestli se stav nezhoršuje
- Pokud není schopen mluvit a kašlat
- provedeme Gordonův manévr – postavte se k postiženému z boku, předkloňte ho do drenážní polohy, jednou rukou podepřete hrudník a hranou druhé ruky proveďte 5 rázných úderů mezi lopatky, po každém úderu krátce zkontrolujeme, zda nedošlo k uvolnění dýchacích cest
- pokud během 5 úderů nedojde k uvolnění dýchacích cest provedeme Heimlichův manévr – postavte se za postiženého, jednu ruku sevřete v pěst a přiložte ji postiženému na nadbřišek, druhou rukou pevně sevřeme zápěstí ruky přiložené na nadbřišek a provedeme 5 silných stlačení směrem k sobě a nahoru, po každém stlačení kontrolujeme zda nedošlo k uvolnění dýchacích cest (neprovádíme u těhotných a malých dětí)
- 5 úderů a 5 stlačení opakujeme dokud nedojde k uvolnění dýchacích cest nebo ztrátě vědomí postiženého
- Pokud dojde ke ztrátě vědomí postiženého
- položíme postiženého na záda, voláme 155 a neprodleně zahajujeme nepřímou srdeční masáž
Epilepsie
Stav kdy dochází ke krátkodobé poruše elektrické aktivity mozku, projevující se záchvaty nejčastěji s křečovou aktivitou. Během takového záchvatu mohou mít pacienti pěnu u úst, nereagují a mohou přechodně promodrávat. Po odeznění záchvatu promodrání mizí, mohou mít pokousaný jazyk, mohou být pomočení a nepamatují si na událost.
- nikdy nezasahujeme do záchvatu ani se nesnažíme postiženému vytáhnou jazyk
- odstraníme z dosahu pacienta všechny předměty, o které by se mohl poranit
- po záchvatu uložíme pacienta do zotavovací polohy a kontrolujeme stav do nabytí vědomí
- pokud se pacient neprobírá delší dobu, voláme 155
Infarkt myokardu
Náhle vzniklé přerušení krevního zásobování určité srdeční tepny, nejčastěji krevní sraženinou. Mezi typické příznaky patří bolest za hrudní kostí, bolest s propagací do břicha, zad, krku a ramene, dušnost, nevolnost, bledost, zchvácenost.
- neprodleně volat 155
- snaha o zklidnění
- omezení pohybu na minimum
- uvolníme tísnící oděv – kravata, košile
Kolaps
Je stav, kdy přechodně dochází ke vzniku zhoršení nebo ztráty vědomí. Varovným signálem blížícího se kolapsu může být zívání, zhoršení kontaktu s postiženým, zatmění před očima, závrať, nevolnost, nadměrné pocení, hučení v uších, bledost v obličeji.
Po kolapsu může nastat zmatenost, amnézie na událost, neklid, brnění končetin a kolem úst.
- Pokud se pacient rychle probere
- uložíme ho na záda se zvýšenou polohou dolních končetin
- zajištění tepelného komfortu
- zklidnění
- pokud jsme sami a potřebujeme se na chvíli vzdálit, uložíme ho do zotavovací polohy
- voláme 155
- nepřestáváme pacienta sledovat do příjezdu ZZS
- Pokud se pacient neprobírá
- hlasitě oslovíme, přistoupíme k pacientovi z boku a zkusíme s ním zacloumat
- pokud nereaguje, uložíme ho na záda, zakloníme hlavu a provedeme kontrolu dýchání
- pokud pacient dýchá, uložíme ho do zotavovací polohy a voláme 155
- pokud pacient nedýchá, voláme 155 a ihned zahajujeme nepřímou srdeční masáž
Otravy
Otravou se myslí požití škodlivé látky vdechnutím, požitím ústy ale i vstřebáváním přes kůži.
Život ohrožujícím stavem ve spojitosti s otravou pak může být i kousnutí jedovatým živočichem.
Klaďte velký důraz na prevenci. Řiďte se pokyny výrobce o bezpečném skladování a zacházení s chemikáliemi, používejte ochranné oděvy a pomůcky a uchovávejte chemické prostředky mimo dosah dětí.
TIS – konzultace otravy s toxikologickým informačním střediskem (224 91 92 93 )
- při vdechnutí jedovaté látky nebo směsi
- při hoření se držte při zemi a pokud možno co nejblíže přísunu čerstvého vzduchu, sami nevstupujte do hořících budov za účelem záchrany postiženého!
- snahou je co nejdříve přemístit postiženého z místa působení škodlivé látky a přerušit tak vstřebávání toxické látky do organismu
- při nadýchání se škodlivými látkami volejte 155
- při požití jedovatých látek
- volejte 155
- vyvolávejte zvracení pouze do jedné hodiny od požití jedovaté látky u pacienta při vědomí a po konzultaci s lékařem či TIS
- zvracení nevyvolávejte u požití kyselin, louhů – podejte postiženému sklenici vody
- při požití Fridexu se doporučuje podat u dospělého jedince 150 – 200ml 40% alkoholu (vodka)
- při zasažení kůže
- potřísněné místo oplachujte velkým množstvím tekoucí vody asi 15 minut (platí i v případě zasažení oční sliznice – vyhledejte očního lékaře)
- nepoužívejte neutralizační roztoky
- při rozsáhlém postižení, postižení obličeje, dýchacích cest a při vzniku celkových příznaků volejte 155
- při kousnutí jedovatým živočichem
- uložte postiženého do vodorovné polohy
- chlaďte postižené místo studeným obkladem
- postiženou končetinu znehybněte elastickým obinadlem
- omezte všechny zbytečné pohyby, čímž zabráníte vstřebávání jedu do organismu
- kontrolujte vitální funkce
- neprodleně volejte 155
Pokud je postižený v bezvědomí, otočte ho na záda a zkontrolujte dýchání.
Pokud dýchá, uložte jej do zotavovací polohy a kontrolujte do příjezdu ZZS.
Pokud již postižený nedýchá postupujte, podle protokolu pro KPCR.
Úžeh a úpal
Jsou stavy k nimž dochází působením vysokých teplot.
Úžeh
Vzniká přímým působením slunce a tím dochází k přehřátí mozku i celého organismu. Projevuje se bolestí hlavy, zvracením, malátností, horečkou a může docházet i ke ztuhnutí šíje.
Úžehu můžeme jednoduše předejít díky nošení pokrývky hlavy, použitím ochranných krémů, využitím slunečníku nebo častějším pobytem ve stínu, dostatečnou hydratací a také vyvarováním se opalovaní v poledních hodinách, kdy je slunce nejsilnější .
Úpal
Vzniká delším pobytem v prostorách s vyšší teplotou, vysokou vlhkostí a nedostatečným přísunem čerstvého vzduchu v kombinaci s nedostatečným přísunem tekutin. V takovém případě dochází k poruše termoregulace a tím k přehřátí organismu. Projevuje se stejně jako u úžehu bolestí hlavy, zvracením, nevolností, horečkou. V těžších případech může docházet ke zrychlenému dýchaní, šokovému stavu, křečím a poruše vědomí.
- Hydratace
- Přemístěte pacienta do chladného místa ve stínu nebo na pokoj.
- Chladné obklady
- Zajistěte přísun čerstvého vzduchu
- U těžších stavů volat 155
- Protišoková poloha
- V případě bezvědomí kontrola dýchaní u pacienta ležícího na zádech.
- Pokud pacient v bezvědomí dýchá, uložte ho do zotavovací polohy a kontrolujte ho do příjezdu ZZS.
- Pokud pacient v bezvědomí nedýchá, voláme 155 a ihned zahajujeme nepřímou srdeční masáž a dále dle schématu KPCR.
Amputace
Odstranění periferní části těla úrazem
- Zastavte aktivní krvácení
- Při ztrátě končetin nebo jejich větších částí nasaďte turniket (škrtidlo )
- Protišoková poloha a zajištění tepelného komfortu
- Amputát očistit od hrubých nečistot, zabalit do sterilního navlhčeného krytí a vložit do sáčku, poté vložit do dalšího sáčku s chladnou vodou a kousky ledu, zavěsit
- Amputát neukládat přímo do vody a ani přímo do ledu, riziko nenávratného poškození
- Volejte ZZS
Krvácení
Krvácení rozlišujeme podle zdroje poranění:
- Tepenné – jasně červená stříkající krev, pulzující (prsty přímo do rány, nasazení turniketu )
- Žilní – tmavší krev, pomalu vytéká (postačí tlakový obvaz)
- Vlásečnicové – drobné krvácení, menší povrchové rány (sterilní krytí, náplasti)
- Smíšené – různé zdroje krvácení – kombinace předchozích
- Vnitřní krvácení – do břicha, do hrudníku, do pánve, dlouhé kosti, mozek
- Tepenné krvácení – prsty vložíme přímo do rány, nasazujeme turniket mimo klouby asi 5 cm nad místo poranění, zaznamenáme čas nasazení turniketu, kontrolujeme účinnost zaškrcení končetiny – krvácení by se mělo výrazně zmírnit, naložíme tlakový obvaz na ránu, naložené prosáklé vrstvy nesundáváme, elevace končetiny
- Žilní krvácení – lze ošetřit tlakovým obvazem, skládá se z vrstvy sací, tlakové a obvazu, nesundáváme již naložené prosáklé vrstvy, končetinu uložíme do zvýšené polohy
- Menší ranky a odřeniny očistíme dezinfekcí, sterilně zakryjeme
- Cizí předměty z lidského těla nevytahujeme, pouze sterilní krytí, snaha o znehybnění
- S ohledem na závažnost krvácení volat ZZS
Termická poranění
Popáleniny, opařeniny, poleptání chemickými látkami
- Dbejte na vlastní bezpečnost!
- Chladíme tekoucí vodou, nesmí být úplně studená z důvodu rizika vzniku podchlazení
- Sundáme ozdoby, prsteny, řetízky, hodinky, pouze to, co se sundat dá
- Povolíme nebo sundáme oblečení, nesundáváme přiškvařené kusy oděvu
- Zajistěte tepelný komfort, důležité zejména u dětí
- Volat ZZS
Poranění páteře
Pacient se nemůže hýbat nebo necítí jednu, případně všechny končetiny
- Zamezit veškeré manipulaci s postiženým do příjezdu ZZS
- Možnost manipulace pouze pro kontrolu dechové aktivity a při provádění resuscitace
- Volat ZZS
Úraz elektrickým proudem
- Dbejte na vlastní bezpečnost
- Vyhodnotit potřebu zahájení resuscitace
- S postiženým zbytečně nehýbat, pouze kontrola životních funkcí, stabilizovaná poloha
- Volat ZZS
Zlomeniny a vykloubení končetin
Otevřená zlomenina
- Zabránit zanesení nečistot, sterilní krytí
- Úlomky kosti nezatláčet zpět na původní místo
- Pokusit se o znehybnění končetiny
- Kontroluj krvácení
- Nejíst a nepít
- Volat ZZS
Zavřená zlomenina
- Znehybnění
- Úlevová poloha
- Uklidňovat postiženého
- Zajištění transportu do zdravotnického zařízení
Vykloubení končetin
- Nejčastější vykloubení nebo natažení kloubu, typicky rameno, kotník, koleno, kyčel
- Nepokoušíme se o napravení
- Pouze znehybnění
- Chladit
- Zajištění transportu do zdravotnického zařízení
Bezvědomí a resuscitace
- Postiženého v klidu oslovíme, můžeme lehce zatřást, není doporučeno „fackování“, maximálně opatrný bolestivý podnět, štípnout do ucha, držet si odstup
- Stav postiženého je třeba opakovaně kontrolovat
- Uložit do stabilizované polohy
- V případě zvracení zabránit vdechnutí do dýchacích cest
- Vždy při poruše vědomí volejte ZZS
- Pacienta otočíme na záda
- Zakloníme hlavu, zprůchodníme dýchací cesty, odstraníme viditelné překážky v dýchacích cestách
- Sledujeme pohybu hrudníku, zda pacient dýchá normálně, dech lze cítit i slyšet
- Lapavé dechy nejsou považovány za adekvátní dýchání
- Pokud zjistíme nepřítomnost dechové aktivity ihned voláme ZZS
- Zahájíme komprese hrudníku, spojnice prsních bradavek, 5 cm hluboko, frekvence 100 – 120 stlačení za minutu
- Neškolený zachránce nemusí provádět umělé dýchání, pouze komprese hrudníku s minimálním přerušením
- Při provádění umělého dýchání je poměr kompresí a umělých dechů 30:2
- U dětí je provádění umělého dýchání žádoucí, nikoliv povinné
- Poměr kompresí a umělých dechů u dětí a je 15:2
- Proveďte mírný záklon hlavy a pokračujte 5 umělými vdechy
- Začněte provádět nepřímou srdeční masáž v poměru 15:2 – 1 minutu a volejte ZZS (nepřestávejte resuscitovat – pokud to jde)
- Dále postupujte dle instrukcí dispečera ZZS
Resuscitaci může laik sám ukončit pouze při ohrožení vlastní bezpečnosti nebo při úplném vyčerpání.
Laická resuscitace s možností AED
- Při možnosti využití AED (automatizovaný externí defibrilátor) jde o výrazný benefit pro postiženého.
- AED je přístroj, který sám vyhodnotí srdeční činnost postiženého, může doporučit a provést defibrilační výboj
- Mluvenými pokyny v českém jazyce navádí zachránce během poskytování neodkladné resuscitace
- Nedoporučuje se pro jednoho zachránce, někdo musí stále provádět komprese
- Není doporučeno pro osoby, které nejsou s přístrojem seznámeny
- Pokud je to možné vždy AED použijte
- AED se nachází na veřejných místech, kde je vysoká koncentrace lidí